„Stěží se někdo bude pohybovat mezi jazzem a ‚klasickou klavírní hudbou‘ tak spektakulárně oscilujícím způsobem jako klavírista Lorenz Kellhuber. Lorenz Kellhuber, ať už improvizuje přes ostinati při střídání poloh nebo mezi volnou tonalitou a vázanými harmonickými zvukovými kotvami vytváří intimní, koncentrovanou situaci mezi sebou, klavírem, místností a svým publikem,“ píše Neue Musikzeitung o aktuálním Kellhuberově sólovém albu „Live at Elbphilharmonie Hamburg.“
Klasická hudba je pevně ukotvena v jeho DNA, jazz ho naučil postavit se na vlastní nohy – a ve volné improvizaci Lorenz Kellhuber opakovaně nachází bezbřehé naplnění své hudební vize, soudobé komorní hudby. Pohrává si s vlastní hudební historií, intuitivně vyhledává různé stanice svého hudebního otisku, od baroka po modernu. Neexistují žádné limity, kromě jeho vlastních uměleckých nároků. Vytváří tak ze svých koncertů jedinečné momentky, které vyžadují koncentrovanou ochotu poslouchat – a které tento poslech odměňují objevením nesrovnatelného světa zvuku.
Lorenz Kellhuber se narodil v Mnichově v roce 1990 jako syn dvou kostelních hudebníků. Klasický klavír začal cvičit ve svých pěti letech. V osmi letech hraje svůj první koncert a začíná skládat vlastní hudbu. V jedenácti letech je mladším studentem na HfKM v Regensburgu a později dostává lekce od prof. Franze Massingera, žáka Artura Benedettiho Michelangeliho. Krátce poté ho objevil Rob Bargad (Nat Adderley Quintet) a intenzivně ho seznamoval s jazzovými styly. V pouhých šestnácti letech Kellhuber složí zkoušku velmi nadaného a stává se studentem Jazz Institute-Berlin, kde jsou mezi jeho instruktory Kurt Rosenwinkel, Hubert Nuss, Greg Cohen a John Hollenbeck. Během svých pravidelných pobytů v New Yorku dostává také lekce od Freda Hersche a Sophie Rosoff. V roce 2010 Kellhuber promuje jako jeden z nejmladších absolventů bakalářského studia na světě.
V létě 2014 ho Monty Alexander vybral jako prvního německého hudebníka, který vyhrál prestižní Montreux Jazz Piano Solo Competition. V roce 2016 je nominován na ECHO Jazz v kategorii „Nováček roku“ a v roce 2018 je jedním z deseti „nových klíčových hráčů“ časopisu „Jazzová věc“. Od roku 2012 vydal celkem osm alb, EP a několik sólových skladeb, včetně „The Brooklyn Session“ (2015), nahrané s newyorskými hudebníky Orlandem Le Flemingem na baskytaru a Obedem Calvairem na bicí, sólová alba „Live na jazzovém festivalu v Montreux“ (2017), „Současná komorní hudba“ (2021) a „Live at Elbphilharmonie Hamburg“ (2022) a dvě vydání tria „Samadhi“ (2019) a „About: Blank“ (2020) s Felixem Henkelhausenem na baskytaru a Moritzem Baumgärtnerem na bicí. Jeho koncerty ho zavedly po celé Evropě, do USA a Jižní Ameriky.
Od ukončení studií je Lorenz Kellhuber vyhledávaným lektorem. Pravidelně pořádá workshopy a mistrovské kurzy v Německu i v zahraničí. Svou pedagogickou činnost již praktikoval na HfKM a Univerzitě v Regensburgu a také na Hudební univerzitě v Norimberku a Mannheimu. Od roku 2020 přednáší na Hudební univerzitě v Lübecku. Pro zimní semestr 2021, Kellhuber obdržel jmenování profesorem na Carl Maria von Webera University of Music v Drážďanech. Spolu s přáteli z dětství založil Lorenz Kellhuber v roce 2020 Regensburgský festival komorní hudby, který nadále řídí a kurátoruje.
Vystoupení je za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.